I.4.2 Míra nezaměstnanosti

Zdroj dat

LFS (VŠPS)

Data použitá pro výpočet indikátoru pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil. Pro mezinárodní srovnání jsou data přebírána v nezměněné podobě z webových stránek Eurostatu. Pro regionální srovnání jsou dopočítávána z datového souboru za jednotlivce (mikrodata), protože ČSÚ publikuje míry v krajském členění pouze pro populaci 15+.

Význam indikátoru

Míra nezaměstnanosti dává další vzdělávání do kontextu ekonomické situace a situace na trhu práce v dané zemi a regionu, případně situace specifických skupin (starší populace, lidí s nižší kvalifikací) na trhu práce. Zejména v případě strukturální nezaměstnanosti je indikátorem vzrůstající potřeby proměny kvalifikace pracovní síly. Z rostoucích měr nezaměstnanosti lze usuzovat na vyšší potřebu dalšího vzdělávání, u kterého však bude malá možnost účastníků hradit si jeho náklady individuálně, a tedy vzrůstající poptávka po veřejné podpoře dalšího vzdělávání.

Metodika výpočtu

Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle (tedy počtu zaměstnaných+nezaměstnaných). Podobně jako u míry ekonomické aktivity (indikátor I.4.1) se v mezinárodním měřítku používá nejčastěji míra nezaměstnanosti populace 15-64, která je použita v základní variantě tohoto indikátoru. Metodika indikátoru respektuje definice nezaměstnanosti dle ILO.

Varianty indikátoru pro specifické podskupiny populace jsou vypočteny jako podíl nezaměstnaných na pracovní síle ve věku 55-64 let (pro starší populaci) a na pracovní síle s nižší dosaženou úrovní vzdělání (ISCED 0-2 pro mezinárodní srovnání; vzdělání bez maturity pro regionální srovnání).