Co je další vzdělávání

DV Monitor prezentuje informace a data o dalším vzdělávání. Tato stránka by vám měla objasnit, co je v rámci DV Monitoru považováno za další vzdělávání, a vysvětlit některé další pojmy používané na DV Monitoru.

Další vzdělávání

Za další vzdělávání je obvykle považováno vzdělávání v dospělém věku. Od počátečního vzdělávání, které probíhá od dětství, je většinou odděleno vstupem na trh práce nebo jinou formou časového odstupu od ukončení počátečního vzdělávání. Při snaze o statistické zachycení dalšího vzdělávání narážíme na řadu metodických problémů. K ideální definici dalšího vzdělávání se tak jednotlivé indikátory snaží metodicky přiblížit např. na základě definice věku účastníků či forem vzdělávání. V tomto ohledu není ve všech indikátorech definice dalšího vzdělávání jednotná, je třeba věnovat pozornost metodickému popisu jednotlivých indikátorů.

V rámci dalšího vzdělávání rozlišujeme dva základní typy - formální a neformální.

Formální vzdělávání

Za formální vzdělávání je považováno takové, které probíhá ve vzdělávacích institucích a vede k získání uznávaných certifikátů a kvalifikací, zpravidla při něm absolvent postupuje na pomyslném vzdělanostním žebříčku.

Neformální vzdělávání

Podle Memoranda EU o celoživotním učení (2000) neformální vzdělávání probíhá vedle hlavních vzdělávacích systémů a zpravidla nevede k získání formalizovaného certifikátu, nevede k postupu na pomyslném vzdělanostním žebříčku. Neformální učení může být poskytováno na pracovišti nebo prostřednictvím činností organizací a sdružení občanské společnosti (např. v organizacích pro mládež, v odborech a v politických stranách). Může být poskytováno také prostřednictvím organizací nebo služeb, které byly ustaveny se záměrem doplňovat formální systémy (např. výtvarné, hudební a sportovní aktivity nebo soukromé vyučování připravující na zkoušky).

Formy podnikového vzdělávání

Podnikové vzdělávání je dle metodiky šetření CVTS členěné na kurzy a ostatní formy. Do kurzů se počítají interní i externí kurzy, z ostatních forem jsou v šetření CVTS zjišťovány informace o vzdělávání na pracovišti, rotaci pracovních míst a studijních návštěvách, vzdělávacích kroužcích či kroužcích kvality, samostudia, účasti na konferencích a seminářích. Některé indikátory se vztahují pouze ke kurzům, některé jsou k dispozici i pro další formy vzdělávání.

Šetření úplných nákladů práce mezi formami dalšího vzdělávání nerozlišuje, výdaje na další vzdělávání zjišťované v rámci šetření Úplných nákladů práce zahrnují zejména výdaje na kurzy, ale mohou zahrnovat i výdaje na některé další formy v podobě výukových materiálů, pomůcek apod.

Uznávání výsledků dalšího vzdělávání

Uznávání výsledků dalšího vzdělávání vychází ze zákona č. 179/2006, který umožňuje získat uznávaný certifikát dílčí či úplné kvalifikace na základě definovaných standardů bez ohledu na to, jakou formou člověk získal kompetence potřebné pro danou kvalifikaci.

Přímé náklady na další vzdělávání

Termín se vztahuje k podnikovému financování dalšího vzdělávání. Přímé náklady zahrnují všechny výdaje, které se vztahují přímo ke vzdělávání, např. poplatek za školení, výukové materiály, pronájem prostor apod.

Nepřímé náklady na další vzdělávání

Představují náklady, které musí podnik vynaložit na to, aby mohl své zaměstnance vzdělávat, ale které nejsou přímými výdaji na toto vzdělávání. Jedná se především o náklady práce osob účastnících se vzdělávání.

Lektor dalšího vzdělávání

Pracovník zajišťující další vzdělávání, zejména neformální. Statistiky o lektorech dalšího vzdělávání zahrnují všechny pracovníky vzdělávacích společností, kteří se podílejí na výuce a vzdělávání, nezahrnují jiné pracovníky vzdělávacích společností (např. administrativní).

Pedagog dalšího vzdělávání

Termín vycházející z klasifikace KZAM. Zatímco za lektora dalšího vzdělávání můžeme považovat každého, kdo se věnuje výuce v rámci dalšího neformálního vzdělávání (např. i jako součást jiné profese poskytuje lektorské služby), pedagog dalšího vzdělávání je ten, kdo je profesně zařazen do třídy KZAM 3342 (od roku 2011 tříd ISCO 23204, 23592 a 23599).